Zeměpis křížem krážem

Měsíc

Většina planet sluneční soustavy má své přirozené družice. Obíhají kolem svých planet a spolu s nimi krouží kolem Slunce.

Svou přirozenou družici má i Země. Je to Měsíc. Ve srovnání s družicemi jiných planet je přirozená družice Země poměrně velká. Na žádne jiné planetě není proto temnota noci prosvětlována střibřitým jasem její družice, jako na naší Zemi.

Měsíc obíhá kolem Země a společně se Zemí obíhá okolo Slunce.

Podobně jako Země otáčí se okolo osy i Měsíc. Jedno otočení Měsíce kolem osy trvá právě tak dlouho jako jeho oběh kolem Země, zhruba 28 dní. Měsíc se proto k Zemi obrací stále stejnou stranou, stejnou polokoulí. Druhou, od Země odvrácenou polokouli Měsíce nemůžeme ze Země pozorovat. Poprvé ji lidé uviděli na fotografii, kterou pořídila v roce 1959 sovětská kosmická sonda Luna 3.

Doba oběhu Měsíce kolem Země se stala (stejně jako doba otáčení kolem osy a oběh Země kolem Slunce) základem určitého časového období. Je to období jednoho měsíce v kalendáři.

Podobně jako Země dostává i Měsíc světlo a teplo od Slunce. Protože se však Měsíc otáčí pomaleji, je měsíční den mnohem delší než den pozemský. Trvá 14 pozemských dní a pak následuje stejně dlouhá měsíční noc. Teplotní poměry jsou proto na Měsíci zcela odlišné od poměrů na Zemi. Za dlouhého měsíčního dne vystoupí teplota měsíčního povrchu až na 130°C, za měsíční noci klesne na -170°C.

Měsíc je tak blízko, že i prostým okem můžeme pozorovat na jeho povrchu různé útvary. Zvláště nápadné jsou tmavé plochy. Lidé se kdysi domnívali, že je tvoří vodní hladina, a tak je nazvali moře. Na mapě měsíce najdeme názvy jako Moře klidu, Moře dešťů nebo Oceán bouří. Ve skutečnosti jsou to rozlehlé plošiny tmavých hornin. Na Měsíci žádná moře nejsou a není tam ani voda. Na Měsíci také není vzduch. Proto na Měsíci nerostou žádné rostliny, ani nežijí žádní živočichové. Proti životem kypící Zemi je Měsíc pustý a mrtvý.

Fáze Měsíce

nov	první čtvrť	úplněk	poslední čtvrť

Chcete-li si podrobně prohlédnout Měsíc, zvolte k jeho pozorování dobu první čtvrti, kdy ho na obloze najdete večer. V době poslední čtvrti se na obloze objevuje až po půlnoci, při novu byste z pochopitelných důvodů neviděli nic. Ani úplněk pozorování nepřeje; tou dobou je na Měsíci poledne, kdy ho slunce osvěcuje shora, čímž se nevytvářejí stíny kráterů a moří, takže náš souputník vypadá jako rovna placka.